Záznam interview s autentickým sadistickým kanibalem z roku 1991, proti kterému je smyšlený filmový Hanibal Lecter jen amatérský břídil.
Interview autora knihy Bestiální vrazi Stéphane Bourgoina s tímto autentickým kanibalem, podezřívaným z více než stovky zločinů, je reprodukováno jako celek, aniž by z něj bylo cokoliv vypuštěno (což vysvětluje některá opakování), aby odrazilo co nejvěrněji duševní stav takového vraha. Informace, obsažené v tomto portrétu Ottise Toola jsou naprosto přesné a shodují se s policejními protokoly nebo se zprávami sociálních pracovníků týkajících se Toolova neuvěřitelného dětství.
Rozhovor se uskutečnil v listopadu 1991. Obsahuje odporné pasáže, které Ottis Tool vyprávěl neutrálním hlasem, zbaveným všech emocí, jako kdyby vyprávěl o bezvýznamných věcech, dokonce i když se tato strašná fakta týkala jeho dětství a špatného zacházení, kterého se mu dostalo. Výjimky tvořily okamžiky, kdy Ottis Toole mluvil o svém obdivu k ohni, pak se jeho tvář rozzářila a jeho vzrušení bylo viditelné.
"Ottisi, vaše přítelkyně Sondra Londonová mi řekla, abych vám předal vzkaz: Jsem váš přítel a chci, abyste byl šťastný. Rozumíte tomu?"
"Jo, rozumím."
"Dostal jsem recept na vaši šťávu pro pečení, který jste mi poslal a dokonce jsem ho vyzkoušel."
"A chutnala vám?" ptá se mě s úsměvem.
"Byla výborná ... ale nepoužil jsem stejný druh masa, jako vy."
"Hodí se ke každému masu!"
A vypukne v smích.
"Slyšel jsem, Ottisi, že chcete publikovat knihu vašich kanibalských receptů. Je to pravda?"
"Ano ... Nějakej chlápek v Austrálii vydělal tisíc dolarů s jedním z mých receptů při nějakým kuchařským konkurzu."
"Opravdu?"
"Ano. Dokonce mám jeden novinový článek, který uvádí "Kanibalský recept".
Následující otázka se týká odvolání Henryho Lee Lucase, který oznámil, že nikdy žádný zločin nespáchal a že Toole je lhář.
"Henry všude říká, že jste lhář..."
"Já? Lhář? (Oživne.) Byli jsme spolu v tolika procesech ... to nemůžou bejt lži..."
"Říká, že to je proto, abyste se stal slavným."
"To on se chce stát slavným. To on všechno začal ... To on začal tohle svinstvo ..."
"Jak jste se setkali?"
"Potkal jsem Henryho před několika lety v Jacksonville. Sebral jsem ho, když tamtudy jenom projížděl."
"Když jste ho potkal, věděl jste, že už někoho zabil?"
"Ne ... to nemůžu říct ... Vypadal, jako bych ho našel v popelnici ... Byl hnusnej, když jsem ho potkal a nechtěl se mejt. Celou tu dobu jsem ho musel nutit, aby se umyl. Někdy se nekoupal tejden nebo dva. Říkal jsem mu: "Ne, takhle nemůžeš zůstat! Musíš se koupat každej den ... ne jednou za tejden nebo za čtrnáct dní." Říkal jsem mu: "Protože ty a já jsme milenci, miláčku, musíš se koupat, protože já nerad spím se špinavým chlapem. Musíš bejt čistej." Mám rád, když muž voní, víte ... Nesmí smrdět. Musel jsem mu pořád opakovat, aby se myl. Ale nevěděl jsem, že zabil ňáký lidi... Napsali o něm hromadu knížek -.. Jedna se jmenuje The Hand of Death, jiná Lucas, a taky dr.Norris o něm psal... Vím, že Sondra Londonová začala psát knížku o mně, ale řekli mi, že mi ta knížka nadržovala, a tak ji odmítli vydat ... Každopádně si může psát co chce, je mi to jedno, lidi veřej tomu, čemu chtěj věřit... i když to není pravda ... to nevadí."
"Zlobíte se na Henryho, že vás označil za lháře?"
"No ... já nevím, jak bych moh bejt lhář... to on všechno začal... Dlouho jsem nevěděl, že zabil svou mámu ... a byli jsme milenci. Homosexuální milenci. Všechno, co chtěl dělat, jsem já dělal se zavřenejma očima ... Je o něm jedna knížka, která se jmenuje Henry ... To on všechno rozjel ... pít krev ... jíst lidi ... to bylo v tý knížce ... Ale někdy to není pravda ... víte, to všechno vyprávěl Henry... Kdyby to celý nerozjel, nebyl bych teď v takovým průseru. Za poslední čtyři měsíce jsem byl čtyřikrát odsouzen k doživotí... Strávil jsem spoustu Času v Chodbě smrti... dostal jsem se z ní v roce 1986. Lucas nechce říct pravdu o sobě, tak proč potom vykládá všechny ty pitomosti? Prostě se snaží vyhnout popravě ... a jít rovnou do pekla ... v každým případě půjde rovnou do pekla. Celou tu dobu si hraje s Ďáblem, kecá ..."
"Kdybyste ho měl znovu potkat, co byste mu řekl?"
"Nic bych mu neřek ... Nechtěl bych už s ním mít nic společnýho ... Možná bych mu rozmlátil palici ... To bych udělal... Jo, rozmlátil bych mu palici."
"Rád jste zabíjel?"
"Jo. Proč ne? Víte ... psát knihy, dávat interview v časopisech, v rádiu nebo v televizi, do toho mě nacpali. Teď už se na tom nic moc nezmění. Jak už jsem řekl, lidi veřej tomu, čemu chtěj věřit. A k ničemu nebude, když Lucas tu svou historku změní ... Skřípli ho, hned tak se z toho nedostane, zůstane v lapáku ... lítá v tom ... pěkně ho strčej na gril a ádijé kamaráde! Musí si to uvědomit."
Rozhovor se uskutečnil v listopadu 1991. Obsahuje odporné pasáže, které Ottis Tool vyprávěl neutrálním hlasem, zbaveným všech emocí, jako kdyby vyprávěl o bezvýznamných věcech, dokonce i když se tato strašná fakta týkala jeho dětství a špatného zacházení, kterého se mu dostalo. Výjimky tvořily okamžiky, kdy Ottis Toole mluvil o svém obdivu k ohni, pak se jeho tvář rozzářila a jeho vzrušení bylo viditelné.
"Ottisi, vaše přítelkyně Sondra Londonová mi řekla, abych vám předal vzkaz: Jsem váš přítel a chci, abyste byl šťastný. Rozumíte tomu?"
"Jo, rozumím."
"Dostal jsem recept na vaši šťávu pro pečení, který jste mi poslal a dokonce jsem ho vyzkoušel."
"A chutnala vám?" ptá se mě s úsměvem.
"Byla výborná ... ale nepoužil jsem stejný druh masa, jako vy."
"Hodí se ke každému masu!"
A vypukne v smích.
"Slyšel jsem, Ottisi, že chcete publikovat knihu vašich kanibalských receptů. Je to pravda?"
"Ano ... Nějakej chlápek v Austrálii vydělal tisíc dolarů s jedním z mých receptů při nějakým kuchařským konkurzu."
"Opravdu?"
"Ano. Dokonce mám jeden novinový článek, který uvádí "Kanibalský recept".
Následující otázka se týká odvolání Henryho Lee Lucase, který oznámil, že nikdy žádný zločin nespáchal a že Toole je lhář.
"Henry všude říká, že jste lhář..."
"Já? Lhář? (Oživne.) Byli jsme spolu v tolika procesech ... to nemůžou bejt lži..."
"Říká, že to je proto, abyste se stal slavným."
"To on se chce stát slavným. To on všechno začal ... To on začal tohle svinstvo ..."
"Jak jste se setkali?"
"Potkal jsem Henryho před několika lety v Jacksonville. Sebral jsem ho, když tamtudy jenom projížděl."
"Když jste ho potkal, věděl jste, že už někoho zabil?"
"Ne ... to nemůžu říct ... Vypadal, jako bych ho našel v popelnici ... Byl hnusnej, když jsem ho potkal a nechtěl se mejt. Celou tu dobu jsem ho musel nutit, aby se umyl. Někdy se nekoupal tejden nebo dva. Říkal jsem mu: "Ne, takhle nemůžeš zůstat! Musíš se koupat každej den ... ne jednou za tejden nebo za čtrnáct dní." Říkal jsem mu: "Protože ty a já jsme milenci, miláčku, musíš se koupat, protože já nerad spím se špinavým chlapem. Musíš bejt čistej." Mám rád, když muž voní, víte ... Nesmí smrdět. Musel jsem mu pořád opakovat, aby se myl. Ale nevěděl jsem, že zabil ňáký lidi... Napsali o něm hromadu knížek -.. Jedna se jmenuje The Hand of Death, jiná Lucas, a taky dr.Norris o něm psal... Vím, že Sondra Londonová začala psát knížku o mně, ale řekli mi, že mi ta knížka nadržovala, a tak ji odmítli vydat ... Každopádně si může psát co chce, je mi to jedno, lidi veřej tomu, čemu chtěj věřit... i když to není pravda ... to nevadí."
"Zlobíte se na Henryho, že vás označil za lháře?"
"No ... já nevím, jak bych moh bejt lhář... to on všechno začal... Dlouho jsem nevěděl, že zabil svou mámu ... a byli jsme milenci. Homosexuální milenci. Všechno, co chtěl dělat, jsem já dělal se zavřenejma očima ... Je o něm jedna knížka, která se jmenuje Henry ... To on všechno rozjel ... pít krev ... jíst lidi ... to bylo v tý knížce ... Ale někdy to není pravda ... víte, to všechno vyprávěl Henry... Kdyby to celý nerozjel, nebyl bych teď v takovým průseru. Za poslední čtyři měsíce jsem byl čtyřikrát odsouzen k doživotí... Strávil jsem spoustu Času v Chodbě smrti... dostal jsem se z ní v roce 1986. Lucas nechce říct pravdu o sobě, tak proč potom vykládá všechny ty pitomosti? Prostě se snaží vyhnout popravě ... a jít rovnou do pekla ... v každým případě půjde rovnou do pekla. Celou tu dobu si hraje s Ďáblem, kecá ..."
"Kdybyste ho měl znovu potkat, co byste mu řekl?"
"Nic bych mu neřek ... Nechtěl bych už s ním mít nic společnýho ... Možná bych mu rozmlátil palici ... To bych udělal... Jo, rozmlátil bych mu palici."
"Rád jste zabíjel?"
"Jo. Proč ne? Víte ... psát knihy, dávat interview v časopisech, v rádiu nebo v televizi, do toho mě nacpali. Teď už se na tom nic moc nezmění. Jak už jsem řekl, lidi veřej tomu, čemu chtěj věřit. A k ničemu nebude, když Lucas tu svou historku změní ... Skřípli ho, hned tak se z toho nedostane, zůstane v lapáku ... lítá v tom ... pěkně ho strčej na gril a ádijé kamaráde! Musí si to uvědomit."