"... Tajemnství, jež ho obklopuje a hluboký pohled, dokáže omamit jakoukoliv ženu, kterou si vybere. Není to snad sen včech mužů? Kdo ji ný by měl stát na pomyslném vrcholu potravního řetězce nadpřirozena než Drákula?"
Když počítač vyplivl první várku dat, Denis zavrtěl hlavou. Myšlenky zběsile poletovaly po sterilní místnosti, v jíž centru seděl za klávesnicí informační konzole. Monitory plnily místnost namodralým svitem, který vypadal až přizračně. Bláznivý den. Nic nedávalo smysl. Nic nebylo takové jak má být.
Zpočátku to ráno vypadalo jako každé jiné, které měl Denic pevně zakódované v paměti.
Denis se vzbudil. Mírně dezorientovaný s nepříjemným suchem v ústech. Byla mu zima. Pak zpozorněl. Něco bylo špatně. Bílá hala, po níž se rozhlížel, mu ani v nejmenším nepřípomínala to, co doposud znal. Kam se poděla jeho ložnice? Kde je jeho žena?
"Adriano..." zavolal do prázdna.
Odpovědí mu byla jen dutá ozvěna liduprázných prostor. Něco bylo špatně. Hodně špatně.
Klopýtavě putoval nekonečnou chodbou. Pusto. Prázdno. Pak našel rakev.
Laboratoř, do které dorazil, nebyla příliš odlišná od místnosit, za které právě přišel. Skleněnou rakev, jež jí dominovala, nebylo možné přehlednout. Na jejím víku bylo napsáno jedno slova a jedna číslice. Dracula 2. Muž, který ležel uvnitř, se podobal mumii. Jeho tělo dávno nemělo lidské tvary a vzhled. Popraskaná vysušená kůže prozrazovala, že musí být již dávno po smrti, ať ta už byla jakákoliv. Denis se otřásl. POhled do prázdných očních důlků ho děsil. Pak si všiml, že dráty a hadice, které skleněný sarkofág pojily s přístroji rozestavěnými kolem, někdo přeťal. Proč?
Další sterilní místnost měla název informační centrum. Její stěny tvořily obrazovky monitorů. Denis neodolal. Nikdy sice nebyl odborník na počítače, ale stisknout voditelné tlačítko ON by dokázal i dokonalý antitalent. Místnost náhle ožila. Na čelním největším monitoru se objevilo elegantní logo se jménem InterMeridian Group. Pak se objevil příkazový řádek.
Denis neodolal. Na klávesnici pomalu vydatloval: "aktuální čas a datum". Blesková odpověď ho ochromila - d_3_m_5_r_3035_h_3:35
Nesmysl. Ale... počítače se přece nemýlí. Ještě více zmatený se vypotácel ven, zpátky do dlouhé chodby. Co to vlastně mělo znamenat? Kde je jeho život, takový život, jaký doposud znal? Kde je jeho rodina, přátelé? Kde je jeho celý svět? Není tohle nakonec jen hloupý vtip?
Třetí laboratoř byla stejná jako ta předchozí. Jen na skleněné rakvi byl nápi Dracula 1. Uvnitře nebyl nikdo. Jen pracho. Hromada prachu...
Když počítač vyplivl první várku dat, Denis zavrtěl hlavou. Myšlenky zběsile poletovaly po sterilní místnosti, v jíž centru seděl za klávesnicí informační konzole. Monitory plnily místnost namodralým svitem, který vypadal až přizračně. Bláznivý den. Nic nedávalo smysl. Nic nebylo takové jak má být.
Zpočátku to ráno vypadalo jako každé jiné, které měl Denic pevně zakódované v paměti.
Denis se vzbudil. Mírně dezorientovaný s nepříjemným suchem v ústech. Byla mu zima. Pak zpozorněl. Něco bylo špatně. Bílá hala, po níž se rozhlížel, mu ani v nejmenším nepřípomínala to, co doposud znal. Kam se poděla jeho ložnice? Kde je jeho žena?
"Adriano..." zavolal do prázdna.
Odpovědí mu byla jen dutá ozvěna liduprázných prostor. Něco bylo špatně. Hodně špatně.
Klopýtavě putoval nekonečnou chodbou. Pusto. Prázdno. Pak našel rakev.
Laboratoř, do které dorazil, nebyla příliš odlišná od místnosit, za které právě přišel. Skleněnou rakev, jež jí dominovala, nebylo možné přehlednout. Na jejím víku bylo napsáno jedno slova a jedna číslice. Dracula 2. Muž, který ležel uvnitř, se podobal mumii. Jeho tělo dávno nemělo lidské tvary a vzhled. Popraskaná vysušená kůže prozrazovala, že musí být již dávno po smrti, ať ta už byla jakákoliv. Denis se otřásl. POhled do prázdných očních důlků ho děsil. Pak si všiml, že dráty a hadice, které skleněný sarkofág pojily s přístroji rozestavěnými kolem, někdo přeťal. Proč?
Další sterilní místnost měla název informační centrum. Její stěny tvořily obrazovky monitorů. Denis neodolal. Nikdy sice nebyl odborník na počítače, ale stisknout voditelné tlačítko ON by dokázal i dokonalý antitalent. Místnost náhle ožila. Na čelním největším monitoru se objevilo elegantní logo se jménem InterMeridian Group. Pak se objevil příkazový řádek.
Denis neodolal. Na klávesnici pomalu vydatloval: "aktuální čas a datum". Blesková odpověď ho ochromila - d_3_m_5_r_3035_h_3:35
Nesmysl. Ale... počítače se přece nemýlí. Ještě více zmatený se vypotácel ven, zpátky do dlouhé chodby. Co to vlastně mělo znamenat? Kde je jeho život, takový život, jaký doposud znal? Kde je jeho rodina, přátelé? Kde je jeho celý svět? Není tohle nakonec jen hloupý vtip?
Třetí laboratoř byla stejná jako ta předchozí. Jen na skleněné rakvi byl nápi Dracula 1. Uvnitře nebyl nikdo. Jen pracho. Hromada prachu...