close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Harry Potter - 21. kapitola 3/1

11. listopadu 2007 v 19:01 | Jassy |  ***Harry Potter - Reliklvie smrti - překlad***
21. PŘÍBĚH TŘÍ BRATŘÍ
Harry se otočil a podíval se na Rona a Hermionu. Vypadalo to, že žádný z nich Xenophiliovi neporozuměl.

"Reklivie Smrti?"

"Ano," řekl Xenophilius.

"Vy jste o nich neslyšeli? Vlastně bych neměl být překvapený. Věří tomu jen opravdu velmi málo kouzelníků. Vzpomeňte si na toho mladíka z vaší svatby," pokývl k Ronovi, "který mě napadl, jen proto, že jsem si jen tak pro legraci udělal symbol, který je známý u temné magie! Taková neznalost. Na relikviích není nic temného - tedy, alespoň ne v tom nejhlubším smyslu. Používají se prostě k tomu, aby dodaly majitelům moc, která jim nějak pomůže."

Hodil si pár kostek cukru do Gurdyrootova extraktu a upil.

"Omlouvám se," řekl Harry, "ještě tomu vážně moc nerozumím."

Aby dostál zdvořilosti, zavdal si také jeden lok z poháru, ale okamžitě ztuhl - extrakt byl tak odporný, jako kdyby pil nějakého rozemletého strašáka, dochuceného Bertíkovými fazolkami tisíckrát jinak.

"Jsem rád, že hledáte Relikvie Smrti," Xenophilius zamlaskal rty a zjevně tak oceňoval Gurdyrootův extrakt.


"Ale co to ty Relikvie smrti vůbec jsou?" optala se Hermiona.

"Předpokládám, že znáte příběh tří bratrů…"

"Ne," odvětil Harry, ale Ron spolu s Hermionou vyhrkl "Ano!"

Xenophilius vážně pokýval hlavou.

"Tak tedy… pane Pottere, celý příběh tří bratrů začíná…moment, někde tu mám kopii…"

Začal se rozhlížet po místnosti, po štosech pergamenů i po knihách, ale Hermiona ho zadržela.

"Počkejte, pane Láskoráde, já tu mám taky jeden výtisk," prohlásila a vytáhla ze své malé obroubené tašky Příběhy Barda Beedla.

"Originál?" zeptal se poněkud ostře Xenophilius a když mu přikývla, řekl jí: "Tak fajn, přečtěte ji nahlas. Je to jeden z nejlepších způsobů, jak něčemu porozumět."

"Er…no dobře," odpověděla nervózně Hermiona.

Otevřela knížku a Harry si všiml symbolu, který se přesunul na vršek stránky. Hermiona si odkašlala a začala číst.

"Žili byli jednou tři bratři, kteří za soumraku cestovali po jedné silnici plné zákrutů -"

"Mamka nám vždycky říkala, že to bylo o půlnoci," prohlásil Ron a protáhnul si ruce nad hlavou.

Hermiona po něm střelila nasupený pohled.

"Omlouvám se, ale myslel jsem, že pokud by byla půlnoc, bylo by to strašidelnější," řekl Ron.

"No jasně, my vážně potřebujeme mít ještě větší obavu bát se o naše životy," vyhrkl Harry, než se stihl zarazit.

Nezdálo se, že by Xenophilius dával pozor, prostě zíral na oblohu z okna ven.

"Pokračuj, Hermiono."

"Jednou přišli bratři k řece, která však byla příliš hluboká, aby se dala přebrodit a také moc dravá k tomu, aby se dala přeplavat. Ať tak či tak, bratři ovládali magické umění a tak zamávali jednoduše svými hůlkami a vykouzlili přes zrádnou vodu most. Byli asi v půlce cesty, když jim zablokovala cestu postava s kápí. A v tom na ně smrt promluvila -"

"Promiňte," prohodil Harry, "ale promluvila na ně Smrt?!"

"To je jen pohádka, Harry."

"Ahá, omlouvám se. Pokračuj."

"…A v tom na ně Smrt promluvila. Zlobila se, že byla ochuzena o tři nové oběti, poutníci se většinou snažili řeku přeplavat. Ale mazaná Smrt se nevzdávala. Začala blahopřát bratrům za to, že se jim kouzlo tak povedlo a prohlásila, že když se jí tak chytře vyhnuli, dá každému nějakou odměnu.

A tak nejstarší bratr, který měl bojovnou povahu, žádal o hůlku, která by byla nejsilnější na světě: hůlka musí vždy majiteli vyhrát souboj, vždyť je to hůlka hodná kouzelníka, který vyhrál nad Smrtí!

A tak Smrt přešla ke břehu řeky, vytvarovala hůlku z větve, která tam předtím visela a dala ji nejstaršímu bratrovi.

Pak přišel na řadu druhý muž a protože byl domýšlivý, rozhodl se, že by chtěl nad Smrtí vyhrát ještě jednou a proto požádal o něco, co by odvrátilo smrt.

A tak Smrt zvedla z hluboké řeky kámen, který dala druhému bratru a řekla mu, že kámen má nyní sílu, aby vrátil život nějakému mrtvému.

A potom se Smrt zeptala, co by si přál nejmladší z bratrů.

Nejmladší z bratrů byl nejskromnější a také nejmoudřejší a Smrti nevěřil. A tak požádal o něco, co by mu umožnilo procházet životem a s čím by se mohl stát před Smrtí neviditelným.

A tak mu Smrt, ač velmi nerada, předala neviditelný plášť."


"On dostal od Smrti neviditelný plášť?" přerušil ji opět Harry.

"No, tak se mohl tajně připlížit k lidem," řekl Ron. "Občas na ně, když se nudil, zamával rukama a zaječel, anebo…ups…promiň, Hermiono."

"Pak Smrt poodstoupila stranou a nechala tři bratry, aby mohli pokračovat ve své cestě.

Mluvili spolu o podivném dobrodružství, které zažili a obdivovali dary, které dostali od Smrti. A protože měl každý z bratrů svůj vlastní cíl, rozhodli se, že se rozdělí.

První bratr byl na cestě déle než týden a dorazil do vzdálené vesničky, ve kterém vyhledal kouzelníka, se kterým měl kdysi spor a dali se na souboj.
Samozřejmě, protože měl nejsilnější hůlku na světě, souboj vyhrál. Opustil svého nepřítele, který nyní ležel na podlaze a vydal se k hostinci, ve kterém se začal vychloubat, jakou že to má vlastně hůlku, že ji dostal od samotné Smrti a že ho dělá nepřemožitelného.

Ještě té noci se jiný kouzelník doplazil k nejstaršímu bratrovi, který ležel na posteli omámený vínem, vzal mu jeho hůlku a pro jistotu rozřízl nejstaršímu bratrovi hrdlo. A tak si Smrt vzala prvního bratra.

Mezitím druhý z bratrů cestoval do domu, kde žil. Vytáhl kámen, který měl moc k tomu, aby vzkřísil mrtvé a třikrát jím otočil v ruce. K jeho nesmírnému úžasu a potěšení se před ním najednou objevila postava dívky, kterou doufal, že si vezme. Bohužel zemřela předčasně. Nyní mu však připadala smutná a chladná, jako by ji od něj dělil nějaký neviditelný závoj. A přestože se vrátila do smrtelného světa, nenáležela do něj a trpěla tím.

Nakonec to druhý bratr nevydržel a, hnaný šílenstvím a beznadějnou touhou se k ní připojit, se zabil. A tak si Smrt dostala i druhého bratra.

A přestože Smrt hledala třetího bratra mnoho let, nikde ho nemohla nalézt.

Nalezla ho teprve ve chvíli, když dosáhl opravdu velkého věku a odložil svůj neviditelný plášť, který předal svému synovi. Uvítal se s ní jako dávný přítel a byl rád, že mu pomohla, aby opustil tento svět."


Hermiona zavřela knihu.

Chvíli potom si Xenophilius uvědomil, že přestala číst; odtrhl oči od okna a řekl: "Vidíte, tady to máte."

"Ehm - co?" optala se zmateně Hermiona.

"Co? Nu, objevily se tu Relikvie Smrti," odpověděl Xenophilius.

Zvedl se od svého přeplněného stolu a škubnutím vytáhl kus pergamenu, který ležel mezi dvěma velkými knihami.

"Staré hůlky," poznamenal a jel prstem po pergamenu dále. "Životodárný kámen," poznamenal a zakroužil kolem dvou slov prstem. "A neviditelný plášť," dokončil, přičemž prsty dotáhl trojúhelník, v němž předtím znázornil kruh.

Hermionu tento symbol zaujal.

"Dohromady dávají," pokračoval, " Relikvie Smrti."

"Ale v příběhu se o žádných Relikviích Smrti nic neříká," ozvala se Hermiona.

"Ovšem že ne," odpověděl upjatě Xenophilus. "Je to jen příběh pro děti, který je má jen pobavit a nemá jim poskytovat nějaké informace. Pár z nás, kteří se o to zajímáme, dokážeme poznat, že tento prastarý příběh odkazuje vlastně na tři objekty, relikvie, které, pokud budou spojeny, učiní vlastníka pánem Smrti."

Na chvíli zavládlo ticho a Xenophilius opět pohlédl do okna. Slunce už postoupilo nízko nad obzor.

"Lenka by už brzy měla mít bublinatku hotovou," řekl potichu.

"Když říkáte 'pán Smrti',"ozval se Ron…

"Myslím tím, že dokáže ovládnout Smrt," prohlásil Xenophilius a zamával rukama.
"Dobyvatel. Přemožitel, můžeš to nazvat v podstatě jakkoli si vybereš.

"Ale…vy si opravdu…myslíte…" začala Hermiona opatrně a Harry jí pozoroval, jak se snažila vyvarovat skepticismu v hlase, "…vy věříte, že ty věci - ty relikvie - opravdu existují?"

Xenophilius pozvedl obočí.

"Ale samozřejmě!"

"Ale," nedala se Hermiona a Harry cítil, že se přestává ovládat, "pane Láskoráde, jak tomu můžete věřit -"

"Lenka mi o vás pověděla téměř všechno, mladá dámo," řekl Xenophilius. "Umíte sice myslet logicky, nejste neinteligentní, ale jste dost nevěřícná. Omezujete se. Uzavíráte svojí mysl."

"Možná by sis mohla zkusit půjčit klobouk, Hermiono," řekl Ron a pokývl k legračním pokrývkám hlav, které tam visely. Jeho hlas se otřásal smíchem.

"Pane Láskoráde," začala opět Hermiona, "všichni víme, že věci jako neviditělný plášť existují a někde se ukrývají. Jsou sice vzácné, ale existují. Jenomže -"

"Jenomže? Jenomže vám možná uniklo, že třetí relikvie je neviditelný plášť, slečno Grangerová! Chci říci, že to není obyčejný cestovní plášť, opatřený zastíracím kouzlem, anebo nějakými jinými podobnými kouzly. Pláště bývají utkány z chlupů Polovida, které onoho tvora sice z počátku dokážou ukrýt, ale s postupem času přestávají působit. Mluvíme opravdu o plášti, který dokáže svého nositele naprosto zneviditelnit, vydrží věčně a stále poskytuje utajení, bez ohledu na kouzla, která na něj dopadají. Kolikpak plášťů, jako je ten, který popisuji, jste už někdy viděla, slečno Grangerová?"

Hermiona otevřela ústa, aby mu odpověděla, ale potom je opět zavřela a pohlédla na něj zmateněji, než kdy předtím.

Harry s Ronem se na ni pokradmu podívali a Harry poznal, že všichni myslí na to stejné. Plášť podobný tomu, který Xenophilius právě popsal, je právě teď s nimi v mísnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama