close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kniha hrůzy - Cokoliv pro svou dceru 2/1

24. listopadu 2007 v 21:08 | Jassy |  Kniha hrůzy
Byly všude kolem. Obklíčily chatu, obsadily každé vhodné místo, kterým se dalo potencionálně dostat dovnitř a pokoušely se prokousat, prodrat a vsoukat dovnitř. Zrůdy! Slizké, hnusné, odporné zrůdy. Jejich zdeformované končetiny, plné mokvajících vředů, tloukly do dveří a oken, drápy na jejich koncích prohlubovaly skuliny mezi prkny, z nichž byly postaveny stěny, aby se jimi mohly protáhnout dovnitř. Jiné se pokoušely vydrápat po oprýskaném okapu na střechy, kde by mohly vniknout vikýřem na půdu.
"Nedostanete ji!!!" řval jako šílený. V ruce držel křečovitě pohrabáč a pobíhal od jednoho místa útoku k druhému, připravený odrazit vetřelce bolestivou ranou špičatým bodcem. Občas zkontroloval svou čtrnáctiletou dceru, choulící se v koutě a prosebně volající: "Tatí!!! Tatííí!!!"

Musí ji ochránit za každou cenu. Věděl, že ji chtějí, rozuměl jejich skřekům a mohl číst jejich myšlenky jako ony mohly číst ty jeho. Netušil odkud přišly, jestli z jiné dimenze, vesmíru, nebo z pekla, ale věděl, proč jsou tady. Chtěly její nevinnost, její čisté tělo, nezkaženou krev, neposkvrněnou duši. Proto útočily. Chtěly ji, protože byla panna. Podíval se na svou dceru. Tolik ji miloval. Schovával ji před zkažeností světa, hlídal jako nejcennější poklad, ukrýval před vilnými prackami nadržených vrstevníků. A teď nastala chvíle, kdy ji musel bránit před desítkami monster. "Tatínku, prosím! Tatínku!" volala se slzami v očích ze své skrýše v koutě. "Neboj se zlatíčko, nedostanou tě. Udělám cokoliv, abych tě uchránil!" To cokoliv myslel smrtelně vážně.
Napravo do něj cosi zarachotilo. Uviděl chapadlo lesknoucí se slizem, jak proniklo škvírou mezi prkny dovnitř. Přiskočil k němu a zasadil mu ránu pohrabáčem. Zvenku se ozval jekot poraněné zrůdy a z poranění na odporné končetině vystříklo na podlahu cosi jako žlutý hnis. Vytáhl bodec z rány a chapadlo bleskurychle zmizelo kdesi venku. Věděl o všem, že nemá vyhráno. Proklínal chvíli, kdy dostal nápad vzít dceru na chatu do opuštěných lesů. Co ho to jen napadlo? Proboha!!!
Vzápětí se situace přihoršila. Zrůdy vzaly chatu útokem. Běhal od jednoho vetřelce k druhému a snažil se je odrazit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama