close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kniha hrůzy - Dům v horách

19. listopadu 2007 v 19:18 | Jassy |  Kniha hrůzy
Opuštěnou večerní horskou krajinou kráčí pomalu a nevzrušeně osamělý chodec. Je nakloněný dopředu, aby lépe odolával silným náporům větru. Kráčí strmě stoupající stezkou a zvuky jeho kroků zanikají v rachocení hromu. Směřuje k podivnému domu, jehož obrysy se už vynořily na obzoru. Teď je vidět, že místo pro jeho stavbu bylo vybráno vskutku výhodně, stojí na úzké plošině mezi příkrým srázem a hlubokou propastí, nad níž se povážlivě naklánějí jeho vetché stěny, Vítr lomcuje s jeho okenními rámy beze skel a strhává se střechy cáry dehtového papíru. Muž přichází k domu a bouchá na dveře. Žádná odpověď. Bere za kliku, dveře se s hrozivým skřípotem pomalu otevírají a muž mizí v útrobách temného domu v pustině. Prudký poryv větru za ním přibouchl dveře.

Je načase, abychom vás s tímto mužem seznámili. Je to detektiv pojišťovací společnosti John&WhitWorth Dick Sleepen, který se vydal sem do hor zjistit něco o záhadných zmizeních osob, jež přinášela jeho společnosti poslední dobou velké ztráty.
"Haló, je tu někdo?" zavolal Dick. Odpovědí mu však bylo jen skučení větru a praskot povolených prken. Vtom měl však dojem, že se odkudsi z půdy ozvalo zaúpění. Vyjmul z náprsní kapsy lampičku ve tvaru psacího pera a rozsvítil. Vzápětí mu však vypadla z ruky a zhasla. Nervózně hmatal kolem sebe, když tu tmu prořízl ječivý výkřik hrůzy, který jakoby všemi stupnicemi děsu, až mu ztuhla krev v žilách. Před sebou uviděl dva světélkující body. V panické hrůze se vrhl ke dveřím, ale všude narážel jen na pevné stěny. A dva body se k němu neustále blížily. Sebral poslední zbytek odvahy, vytrhl z podpažního pouzdra pistoli a rychle střelil několikrát za sebou přímo mezi ně. Ozvalo se vzteklé zavřeštění a vzápětí ucítil palčivou bolest v obličeji. Přejel si rukou po tváři a ucítil teplou krev. Zmocnila se ho zuřivost, jeho paže se vymrštily rychle kupředu, ale před ním byla jen prázdná tma. Následoval nový útok na jeho obličej. Z jeho ucha zbyl jen cár. Cítil, jak mu praménky krve lepí límec košile ke krku. Dick se prudce ohnal a tentokrát jeho pěst narazila na cosi měkkého. To něco se prudce vymrštilo a uskočilo stranou. Nyní již alespoň věděl, že jeho nepřítel je hmotný. Pod pravou nohou ucítil cosi tvrdého. Sehnul se a nahmatal svítilnu. Rychle ji uchopil a namířil světelný kužel na svítící body proti ní. Zvíře mělo před světlem strach a tisklo se více a více do rohu. Dick se na ně vztekle vrhla nedbaje zoufalého odporu, začal je rdoustil, tak dlouho, dokud nepřestalo jevit známky života. Zhnuseně si utřel ruce o své šaty, pomalu se otočil a zamířil ke dveřím.
S úlevou uchopil kliku a chystal se opustit tento nehostinný dům. Vtom ho zezadu sevřela dvojice obrovitých chlupatých paží a ucítil závan páchnoucího dechu. Ještě se stačil ohlédnout a ve svitu blesků spatřil sešklebenou tvář hrozného netvora, na němž bylo pramálo lidského. Na vyceněných tesácích bylo vidět čerstvou krev. Propadl se do polovědomí a jako ve snu cítil, jak ho netvor bez námahy vleče po schodech někam vzhůru. Slyšel skřípot otevíraného okna, a pak již padal do hlubiny. Slyšel táhlý, děsivý jekot. Po chvíli si uvědomil, že ten nelidský zvuk se dere z jeho sevřeného hrdla. Trvalo dlouho, skoro celou věčnost, než ucítil náraz. Prudká bolest mu projela celým tělem a osvobozující mdloby obestřely jeho mysl.
Nevěděl, jak dlouho ležel v bezvědomí, ale když se probral, nehostinnou skalní soutěsku ještě osvětlovalo sinalé světlo měsíce, jenž se schovával za rychle se ženoucí mraky. Dick začal jen s námahou vnímat své nejbližší okolí. Poznal, že leží na něčem měkkém a poddajném. Pomalu šátral rukama kolem sebe a zdálo se mu, jakoby nahmatal povědomé tvary. Vedle něj leželo vychladlé nahé ženské tělo. Pak Dick opět omdlel. Hrůzou.
Zatím začalo pomalu svítat. Sluneční paprsky zalily strmé srázy, řídce porostlé křovinami a mechem, prodraly se i mlhou na dně propasti a dopadaly i na nehybně ležícího Dicka , který se pomalu se svítáním opět probral. V ústech měl vyprahlo a celé tělo ho bolelo. Z posledních sil se napřímil a rozhlédl kolem sebe. Jaké bylo jeho zděšení, když všude kolem sebe viděl lidské mrtvoly v různém stupni rozkladu, jejichž ohavný pach jej dusil. Bylo jich několik desítek. Těsně vedle něj ležela mrtvola mladé ženy, která musela ještě nedávno být krásně a plná života. Ovšem teď na ní nebyl pohled zrovna vábný. Celé její tělo bylo poryto šrámy a zaschlou krví.
Uvědomil si, že i on strávil noc na tlejících mrtvolách, ale jen díky jim neskončil jeho dlouhý pád smrtí, neboť když obrátil své zraky vzhůru, uviděl příkrý sráz a sám se nalézal na dně hluboké propasti. Teprve teď si cele uvědomil hrůzné tajemství opuštěného domu v horách, pochopil, kam se poděly desítky hledaných osob, které v poslední době zmizely z blízkého okolí. Stal se prvním člověkem, kterému se podařilo přežít setkání s pánem opuštěného domu. Ale jak dlouho bude ještě žít?!
Všude, kam se podíval, byly jen strmé skály, a on věděl, že už nikdy na ně nevystoupí…j
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yutsudo Yutsudo | E-mail | Web | 3. července 2012 v 16:25 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama