close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Harry Potter - 26. kapitola 4/2

4. prosince 2007 v 18:53 | Jassy |  ***Harry Potter - Reliklvie smrti - překlad***
"Chtěl jsem vás pouze pozdravit," odpověděl chladně, "ale pokud je má přítomnost nevítaná..."

Harry okamžitě rozpoznal jeho hlas. Travers byl jeden ze Smrtijedů, kteří dorazili do Xenofiliova domu.

"Ne, ne, vůbec ne, Traversi," řekla Hermiona rychle, aby napravila svůj omyl, "jak se daří?"

"Abych řekl pravdu, jsem překvapen, že vás vidím venku, Bellatrix."

"Opravdu? Čím to?" zeptala se Hermiona.

Tedy," odkašlal si Travers, "slyšel jsem, že obyvatelé Malfoyva sídla dostali zákaz opustit dům, po tom ...ehm...úniku."

Harry si zoufale přál, aby Hermiona něco vymyslela. Pokud to byla pravda, Bellatrix vůbec neměla být na veřejnosti -

"Pán Zla odpouští těm, kteří mu v minulosti věrně sloužili," odpověděla Hermiona a brilantně přitom napodobila Bellatrixinu nejpohrdavější intonaci. "Možná, že jeho mínění o vás není tak vysoké jako o mě, Traversi."

Ačkoliv se Smrtijed tvářil uraženě, rozhodně již nevypadal tak podezíravě. Pohlédl na zem na muže, kterého Ron před chvíli omráčil.


"Jak vás urazil?"

"Na tom nezáleží, už se to nebude opakovat," pronesla Hermiona chladně.

"Tihle ´bezhůlkoví´ umí být otravní," řekl Travers. "Pokud pouze žebrají, nic proti tomu nemám, ale minulý týden si mě jedna z nich dovolila požádat o přímluvu na ministerstvu. Jsem čarodějka, pane, já jsem čarodějka, dovolte mi, abych vám to dokázala!" napodobil ji pištivě. "Jako bych ji měl půjčit svoji hůlku - ale čí hůlku," zeptal se zvědavě, "teď používáte, Bellatrix? Slyšel jsem, že vaše vlastní byla - "

"Tady mám svou hůlku," odpověděla Hermiona chladně a ukázala na Bellatrixinu hůlku. "Nevím, jaké fámy jste poslouchal, Traversi, ale nejste moc dobře informovaný."

Travers vypadal překvapeně a otočil se nyní na Rona.
"Kdo je váš přítel? Neznám ho."

"To je Dragomir Despard," vysvětlila mu Hermiona.

Usoudili, že pro Rona bude nejbezpečnější, když se bude vydávat za vymyšleného člověka. "Neumí příliš anglicky, ale sympatizuje s cíly Pána Zla. Přijel se z Transylvánie podívat na náš nový režim."

"Skutečně? Těší mě, Dragomire,"

" - Eší me," řekl Ron a napřáhl ruku.
Travers roztáhl dva prsty a potřásl Ronovi rukou, jako by se bál, že se tím ušpiní.

"A co vás a vašeho - milého - přítele přivádí takto časně do Příčné ulice?" zeptal se Travers.

"Potřebuji zajít do Gringgotovy banky," odpověděla Hermiona.
Hermiona neměla na vybranou, musela ho následovat klikatou dlážděnou ulicí až k místu, kde nad ostatními obchody vyčnívala sněhobílá budova Gringottovy banky. Ron kráčel vedle nich a Harry s Griphookem je následovali.

Pozorný Smrtijed bylo to poslední, co potřebovali. Nejhorší na tom ovšem bylo, že s Traversem po boku fiktivní Bellatrix neměl Harry nejmenší možnost s Hermionou nebo Ronem jakkoliv komunikovat. Až příliš brzy dorazili k mramorovému schodišti vedoucímu k velkému bronzovému vchodu. Jak je Griphook varoval, místo skřetů v livreji, kteří obvykle postávali kolem vchodu, tu nyní čekali dva kouzelníci. Každý z nich v ruce svíral dlouhý zlatý prut.

"Ah, ´sondy spolehlivosti´," vzdychl Travers teatrálně. "uboze jednoduché, ale přitom tak účinné!"

Vydal se po schodech nahoru a kývnul doprava i doleva na čaroděje, kteří zvedli zlaté pruty a projeli ho jimi nahoru a dolů.

Harry věděl, že sondy rozpoznaly ukryté kouzelnické předměty. Měl pouze pár vteřin, takže vytáhl Drakovu hůlku a namířil ji postupně na každého hlídače a zašeptal dvakrát "Confundo." Oba strážci se na moment zarazili, když je kouzlo zasáhlo, ale Travers, který se díval za bronzovou bránu do vstupní síně, si ničeho nevšiml.

Hermioně se zavlnily dlouhé černé vlasy, když vyšla schody.

"Moment, madam," řekl strážce a zvedl sondu.

"Ale právě jste to přece udělal!" pronesla Hermiona Bellatrixiným arogantním rozkazovačným hlasem.

Travers se se zvednutým obočím otočil. Strážce vypadal zmateně. Pohlédl na úzkou zlatou sondu a pak na svého kolegu, který mu lehce omámeným hlasem řekl,
"Jo, Mariusi, zrovna jsi ji zkontroloval."

Hermiona s Ronem po boku vykročila a Harry s Griphookem je neviditelně následovali. Harry se na prahu otočil: oba kouzelníci se škrábali na hlavě.

Před vnitřními stříbrnými dveřmi, na kterých stálo varování o strašlivé odplatě pro zloděje, stáli dva skřeti. Harry pohlédl na báseň a z ničeho nic se mu vybavila vzpomínka, na dobu, kdy na to samém místě stál v den svých jedenáctých narozenin, těch nejlepších v životě.
Hagrid stál vedle něj a povídal, "Jen blázen by se je pokoušel vykrást,"¨

Gringottova banka mu tehdy přišla jako zázračné místo, začarované skladiště se zlatem, o kterém nikdy neměl tušení, že je jeho a ani ve snu ho tenkrát nenapadlo, že by se sem měl vrátit a krást...Ale za pár vteřin už stáli v rozsáhlé mramorové hale uvnitř banky. U dlouhého pultu seděli na vysokých stoličkách skřeti a věnovali se prvním zákazníkům. Hermiona, Ron a Travers zamířili ke starém skřetovi, který lupou zkoumal velkou tlustou minci. Hermiona nechala Traverse popostoupit dopředu, aby mohla Ronovi vysvětlit charakteristiku haly.

Skřet položil zkoumanou minci stranou a bezadresně pronesl "Leprikóní". Pak pozdravil Traverse, jenž mu podal malý zlatý klíček. Skřet jej prozkoumal a vrátil mu jej zpět.
Hermiona vykročila k němu.

"Madam Lestrangeová!" pronesl skřet evidentně překvapen. "Ach můj bože! Mohu - mohu Vám pomoci?"

"Přeji si jít do svého trezoru," odpověděla Hermiona.

Skřet trochu couvnul. Harry se rozhlédl. Travers nebyl jediný, kdo postával kolem a pozoroval je. Řada skřetů přerušila práci a dívala se na Hermionu.

"Můžete se...identifikovat?" zeptal se skřet.

"Identifikovat? Nikdy - nikdy v životě jsem se nemusela identifikovat!" oponovala mu Hermiona.

"Oni to ví!" zašeptal Griphook Harrymu do ucha. "Museli je varovat, že se sem může někdo pokusit vniknout."

"Postačí vaše hůlka, madam," řekl skřet. Natáhl chvějící se ruku a Harry si v hrozivé vteřině uvědomil, že skřeti Gringgottovy banky ví, že Bellatrixina hůlka byla ukradena.

"Jednej, jednej rychle!" šeptal Griphook Harrymu do ucha, "kletba Imperius!""

Harry zvedl pod pláštěm hůlku z hlohu, namířil ji na starého skřeta a poprvé v životě zašeptal, "Imperio!"

Z Harryho paže vystřelil zvláštní pocit brnícího tepla, které jakoby proudilo z jeho mysli přes šlachy a žíly a propojilo ho s hůlkou a kletbou, kterou pronesl. Skřet vzal Bellatrixinu hůlku, pečlivě ji prozkoumal a pak řekl, "Ah, vidím, že jste si nechala vyrobit novou hůlku, madam Lestrangeová!"

"Cože?" zeptala se Hermiona, "ne, ne, to je moje - "

"Novou hůlku?" podivil se Travers a znovu přistoupil k přepážce. Skřeti kolem je stále pozorovali. "Ale jak jste to dokázala? Který výrobce hůlek vám ji vyrobil?"

Harry zareagoval bez přemýšlení. Namířil hůlku na Traverse a znovu zamumlal, "Imperio!"

"Ach, ano," řekl Travers a podíval se na Bellatrixinu hůlku. "A funguje dobře? Vždycky jsem říkal, že nové hůlky potřebují trochu času, nemyslíte?"

Hermiona vypadala naprosto ohromeně, ale k Harryho velké úlevě, přijala bizardní změnu ve vývoji bez komentáře.
Starý skřet tleskl za přepážkou rukama a okamžitě k němu přistoupil mladší skřet.

"Budu potřebovat břinkot," řekl skřetovi, který hned zmizel a za vteřinu se vrátil s koženou kabelou, ve které o sebe řinčely kovové předměty, kterou předal svému nadřízenému.

"Dobře, velmi dobře! Následujte mě, prosím, madam Lestrangeová," řekl skřet, seskočil ze stoličky a zmizel tak z dohledu, "zavedu vás do vašeho trezoru."

Objevil se na druhé straně přepážky a vesele k nim kráčel se stále ještě cinkající kabelou. Travers se nyní téměř nehýbal a jen ústa měl doširoka otevřené. Ron k tomuto zvláštnímu jevu jen přitahoval pozornost, když jej zmateně pozoroval.

"Moment - Bogrode!"
Jiný skřet vystartoval zpoza přepážky.

"Máme své instrukce," řekl a zlehka se Hermioně uklonil, "omlouvám se, madam Lestrangeová, ale k trezoru Lestrangeových byla přidána zvláštní ochranná opatření.

Naléhavě něco šeptal Bogrodovi do ucha, ale skřet pod kletbou Imperius ho setřásl.
"Jsem si plně vědom těchto instrukcí. Madam Lestrangeová si přeje jít do svého trezoru ...velmi vážená rodina ... staří klienti ... tudy, prosím..."

A s cinkotem spěšně zamířil k jedněm z mnoha dveří, které vedly z haly. Harry se ohlédl na Traverse, který stále ještě stál na jednom místě a tvářil se příliš nepřítomně. Harry se rozhodl. Mávnutím hůlky donutil Traverse přijít k nim a sledovat je až ke dveřím, do hrubé kamenné chodby za nimi, osvětlené pochodněmi.

"Máme problém, podezírají nás," řekl Harry, když za nimi zabouchly dveře a sundal si neviditelný plášť. Griphook seskočil z jeho ramen. Travers ani Bogrod se vůbec nepodivili jejich neobvyklému zjevení.

"Jsou pod kletbou Imperius," dodal v rekaci na zmatené pohledy Rona a Hermiony, kteří zírali na nepřítomné tváře Traverse s Bogrodem. "Ale nemyslím, že jsem ji použil dostatečně silnou, nevím..."

A v hlavě se mu objevila další vzpomínka, tentokrát na skutečnou Bellatrix Lestrangeovou, jak před ním vřískala, když se poprvé v životě pokusil použít kletbu, která se nepromíjí:

"Musíš ji opravdu chtít použít, Pottere!"

"Co budem dělat?" zeptal se Ron. "Nevrátíme se ještě? Dokud můžem?"

"Pokud ještě můžeme," řekla Hermiona a pohlédla na velké dveře do hlavní haly, kde se dělo kdoví co.

"Když jsem se dostali takhle daleko, tak bych šel dál." prohlásil Harry.

"Dobře," souhlasil Griphook, "potřebujeme, aby Bogrod řídil vozík. Já na to nemám povolení. Ale nebude tam místo pro toho čaroděje."

Harry namířil hůlkou na Traverse.
"Imperio!"

Kouzelník se otočil a spěšně odcházel podél tmavé uličky.
"Co ho necháváš dělat?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama