close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Harry Potter - 29.kapitola 3/2

31. prosince 2007 v 16:06 | Jassy |  ***Harry Potter - Reliklvie smrti - překlad***
A hned za rohem, přímo proti nim, byl konec průchodu. Další krátké schodiště vedlo do průlezu úplně stejného jako za Arianiným portrétem. Neville ho otevřel a prolezl skrz. Jak ho Harry následoval, slyšel ho jak volá: "Podívejte, kdo to je! No neříkal jsem vám to?"

Jakmile se Harry objevil v pokoji za průchodem, ozvalo se několik výkřiků:
"HARRY!" "To je Potter, to je POTTER!" "Rone!" "Hermiono!"

Harry byl poměrně zmatený ze všech těch barevných závěsů, světel a tváří. V příštím okamžiku byli zaplaveni, objati, poplácáni po zádech a rozcucháni něčím, co se zdálo být davem více než dvaceti lidí. Jakoby právě vyhráli finále ve Famfrpálu.


"Dobře, dobře, uklidněte se!" volal Neville a jak dav pomalu ustupoval, Harry byl schopen registrovat jejich okolí.

Vůbec tu místnost nepoznával. Byla ohromná, vypadala spíš jako vnitřek mimořádně přepychové stromové skrýše nebo možná gigantické kajuty. Pestrobarevné houpací sítě byly zavěšeny ze stropu a z balkónu obíhajícího zdi z tmavého dřeva, které byly zakryty gobelíny. Harry viděl zlatého Nebelvírského lva, vyzdobeného na šarlatové; černého jezevce z Mrzimoru, vyvedeného na žluté a bronzového orla na modré z Mrzimoru. Jedině Zmijozelská stříbrná a zelená chyběly. Dále napěchované knihovny, několik košťat opřených o zeď a v rohu velké dřevěné rádio.

"Kde to jsme?"

"Komnata nejvyšší potřeby, samozřejmě!" řekl Neville. "Překonala sama sebe, co?"

Carrowovi mě pronásledovali a já věděl že mám jen jednu možnost, kde se skrýt: podařilo se mi projít dveřmi a tohle jsem tu našel. No, není to úplně to samé, jako když jsem přišel poprvé, bylo to o hodně menší, byla tu jen jedna houpací síť a jenom Nebelvírské gobelíny. Ale rozpínala se čím dál tím víc, jak členové B.A. přicházeli.

"A Carrowovi se nedostanou dovnitř?" zeptal se Harry, hledajíc dveře.

"Ne," řekl Seamus Finnigan, kterého si Harry nevšiml, dokud nepromluvil: Seamusova tvář byla pošramocená a oteklá.
"Je to vhodná skrýš, a dokud je tu alespoň jeden z nás, tak na nás nemůžou, dveře jim nejdou otevřít. To všechno díky Nevillovi, to se mu vážně povedlo. Můžeš požádat přesně o to co chceš - jako, "nechci aby se sem kdokoliv z Carrowových nohsledů mohl dostat." - a ta místnost ti to vyplní! Jen se musíš ujistit, žes zavřel zadní vrátka. Neville je vážně borec!"

"Je to vážně tak jednoduché," řekl Neville skromně. "Byl jsem tu asi den a půl, začínal jsem mít vážně hlad a přál jsem si, abych měl něco k jídlu, a v tom se otevřel ten průchod do Prasečí hlavy. Prošel jsem skrz a potkal Aberfortha . Zásobuje nás jídlem, protože z nějakého důvodu tohle ten pokoj neumí."

"No jo, jídlo je jedna z pěti výjimek podle Gampova zákona o Základních Přeměnách," řekl Ron k všeobecnému údivu.

"Takže jsme se tu skrývali skoro dva týdny," řekl Seamus, "a prostě vytváří nová lůžka, kdykoliv potřebujeme a dokonce zvládla i pěknou koupelnu, když se tu začaly objevovat holky - "

"- protože tušila, že se možná budeme chtít umýt.", dodala Levandule Brownová, které si dosud Harry nevšiml. Teď když se začal pořádně rozhlížet, všiml si mnoha známých obličejů. Byla tu obě Patilova dvojčata, stejně tak Terry Boot, Ernie MacMillan, Anthony Goldstein a Michael Corner.

"Řekni, co jste prováděli," řekl Ernie, "Nemůžeme se shodnout, snažíme se poslouchat Potterovu Hlídku jak jen to jde," a ukázal na rádio. "Vy jste se nevloupali ke Grigottům?"

"Vloupali!" řekl Neville. "A ten drak je taky pravda!"
Místnost propukla v potlesk a ozvalo se i několik výkřiků; Ron se uklonil.

"Po čem jste šli?" optal se dychtivě Seamus.

Než kdokoliv z nich mohl cokoliv dodat, Harry ucítil hroznou, spalující bolest v jizvě, jak se rychle otočil zády k zvědavým a potěšeným tvářím, Komnata nejvyšší potřeby zmizela a on stál uprostřed poničené kamenné boudy.

Hnijící prkna byla vytrhána z podlahy, vykopaná zlatá truhla stála otevřená před prázdnou dírou a zela prázdnotou. Voldemortův zuřivý výkřik vibroval v Harryho hlavě. S obrovským úsilím se odpoutal od Voldemortovy mysli a objevil se tam, kde stál předtím, podpírán Ronem.

"Jsi v pořádku?" řekl Neville, "co si takhle sednout? Čekám, že jsi dost unavený, co?"

"Ne," odpověděl Harry.

Podíval se na Rona a Hermionu a beze slov se jim snažil říct, že Voldemort právě zjistil ztrátu jednoho z viteálů. Čas ubíhal strašlivou rychlostí, jestli Voldemort navštíví příště Bradavice, mohli by přijít o svou šanci.

"Musíme vyrazit," řekl a podle jejich výrazů poznal že mu rozumí.

"Co budeme dělat Harry?" zeptal se Seamus, "jaký je plán?"

"Plán?" opakoval Harry. Veškerou svou vůlí se upíral k ubránění sebe sama před Voldemortovým běsněním; jeho jizva stále pálila. "No, je tu něco co - Ron, Hermiona a já - musíme udělat, a pak odsud zmizíme."

Nikdo se už nesmál ani nepokřikoval. Neville vypadal zmateně.

"Co myslíš tím, že 'odsud zmizíte'?"

"Nepřišli jsme, abychom tu zůstali," řekl Harry a mnul si svou jizvu, aby tak zmírnil bolest.
"Musíme udělat něco důležitého - "

"Co je to?"

"Já - to vám nemůžu říct."

Po tomhle se zvedla vlna reptání; Neville svraštil obočí.
"Proč nám to nemůžeš říct? Má to přece pomoci v boji proti Ty-víš-komu, nebo ne?"

"To jo - "

"Pak ti tedy pomůžeme."
Ostatní členové Brumbálovy armády přikyvovali, někteří s nadšením, další s vážnou tváří. Pár z nich se zvedlo ze židlí, aby tak dokázali svou odhodlanost pro okamžitou akci.

"Vy to nechápete," zdálo se, že Harry v posledních hodinách říkal tuhle větu často. "My - my vám to nemůžeme říct. Musíme to udělat - sami."
"Proč?" zeptal se Neville.

"Protože…" Zoufale chtěl začít hledat zbývající viteál, nebo si alespoň promluvit s Ronem a Hermionou, kde by měli zahájit pátrání, takže těžko formuloval své myšlenky. Jizva ho stále pálila. "Brumbál nám třem nechal práci," navázal opatrně, "a my to nemáme nikomu říkat - tím myslím, že chtěl, abychom to udělali jenom my tři."

"Jsme jeho Armáda," řekl Neville. "Brumbálova Armáda. Jeli jsme v tom všichni společně, pokračovali jsme, když vy jste byli pryč - "

"Nebyl to zrovna piknik, kamaráde," poznamenal Ron.

"Nikdy jsem neřekl, že byl, ale nechápu, proč byste nám nemohli důvěřovat. Každý v Komnatě bojoval a sem se dostali, protože je honili Carrowovi. Všichni, co jsou tady, dokázali, že jsou Brumbálovi oddaní - a tobě taky."

"Podívejte se," začal Harry, aniž by věděl, co vlastně řekne, ale bylo to jedno: dveře tunelu za ním se právě otevřely.

"Dostali jsme tvůj vzkaz, Neville! Ahoj, vy tři, myslel jsem, že tady budete!"

To byli Lenka a Dean. Seamus spokojeně zavýsknul a běžel obejmout svého nejlepšího kamaráda.

"Ahoj, všichni!" pozdravila Lenka šťastně. "Ach, je tak skvělé být zase zpátky!"

"Lenko," řekl Harry roztržitě, "co tady děláš? Jak ses sem -?"

"Poslal jsem pro ni," vysvětlil Neville a zvedl falešný galeon. "Slíbil jsem jí a Ginny, že pokud se objevíte, dám jim vědět. Všichni jsme si mysleli, že pokud se objevíte, bude to znamenat převrat. Že svrhneme Snapea a Carrowovy."

"Samozřejmě, že je to tak," pronesla Lenka hbitě, "Že ano, Harry? Vyženeme je z Bradavic?"

"Poslouchejte," řekl Harry, kterému zněl v hlase podtón paniky, "je mi líto, ale proto jsme se nevrátili. Musíme něco udělat, a pak - "

"Necháte nás v téhle špíně?" vyhrkl Michael Corner.

"Ne!" vykřikl Ron. "To, co děláme, přinese užitek všem, jde o to, abychom se zbavili Vy-víte-koho - "

"Tak nás nechte, abychom pomohli!" řekl Neville rozzlobeně. "Chceme se na tom podílet!"

Za nimi se ozval hluk a Harry se otočil. Srdce mu téměř selhalo: Ginny právě vystupovala z otvoru ve zdi, a v těsném závěsu ji následovali Fred, George a Lee Jordan. Ginny se na Harryho zářivě usmála: úplně zapomněl, nebo nikdy plně neoceňoval, jak je překrásná, ale nikdy ještě nebyl tak nerad, že ji vidí.

"Aberforth začíná být trochu otrávený," řekl Fred a zvedl ruku jako odpověď na několik pozdravů. "Chce spát a jeho hostinec se přitom změnil na vlakové nádraží."

Harrymu spadla čelist. Přímo za Lee Jordanem přišla Harryho ex-přítelkyně Cho Changová a usmála se na něj.

"Dostala jsem vzkaz," řekla, když ukázala svůj falešný galeon a šla se usadit vedle Michaela Cornera.

"Takže jaký je plán, Harry?" zajímal se George.

"Žádný není," odvětil Harry, stále zmatený z náhlého příchodu tolika lidí, a byl neschopen všechno vstřebat, když ho jizva pořád silně pálila.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama