close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Harry Potter - 31. kapitola 4/3

5. ledna 2008 v 18:24 | Jassy |  ***Harry Potter - Reliklvie smrti - překlad***
"V Tajemné - co?" zopakoval Harry a nejistě se před nimi zastavil.

"Všechno to byl Ronův nápad, Ronův!" vysvětlovala bezdechu Hermionna.

"Není to absolutně úžasné? Když si odešel, říkala jsem Ronovi, že i když najdeme další viteál, jak ho zničíme? Ještě stále jsme nezničili ten šálek! A pak na to přišel! Bazilišek!"

"Co to sakra - "


"Něco čím se zbavíme viteálu," odpověděl Ron jednoduše.

Harry pohlédl na předměty, které Ron a Hermiona svírali v ruce. Velké tesáky vytržené, jak si právě uvědomil s baziliškovy lebky.

"Ale jak jste se tam dostali?" zeptal se a zíral od tesáků na Rona. "Vždyť nemluvíte hadím hlasem!"

"To Ron!" zašeptala Hermiona. "Ukaž mu to, Rone!"
Ron předvedl hrozivý syčivý zvuk.

"Tohle si udělal ty, když si otvíral ten medailon," dodal k Harrymu omluvně. "Musel jsem to párkrát zkoušet, ale - " pokrčil skromně rameny, "nakonec jsme se tam dostali!"
"Byl úžasný!" pokračovala Hermiona. "Úžasný!"

"Takže..." snažil se Harry chápat, "takže..."


"Takže máme o další viteál míň," řekl Ron a z bundy vytáhl chatrné zbytky z Mrzimorského šálku. "Hermiona ho probodla. Myslel jsem, že by měla. Ještě neměla to potěšení.

"Geniální!" zahřměl Harry.

"Nic to nebylo," řekl Ron, ačkoliv vypadal potěšeně sám se sebou, "a co nového u tebe?"

Sotva dořekl, ozvala se nad jejich hlavami další exploze. Všichni tři pohlédli vzhůru. Padal na ně prach ze stropu a v dálce slyšeli výkřiky.

"Vím, jak ten diadém vypadá a vím, kde je." mluvil Harry rychle. "Schoval jej přesně tam, kam jsem tenkrát ukryl svoji starou učebnici lektvarů, tam, kde si lidé schovávali věci po staletí. On si myslel, že je jediný, kdo ji našel. Pojd'te."

Zatímco je vedl skrz skrytý vchod dolů po schodech do Komnaty nejvyšší potřeby, stěny se znovu otřásly. Místnost byla prázdná, až na tři ženy: Ginny, Tonksová a stará čarodějka nosící kloubouk ve tvaru měsíce, v té Harry okamžitě poznal Nevillovu babičku.

"Aa, Potter," řekla samozřejmě, jako by ho čekala.


"Můžeš nám říct, co se tady děje?"

"Jsou všichni v pořádku?" zeptala se Ginny a Tonksová najednou.

"Podle toho co jsme viděli, ano," odpověděl Harry. "Jsou ještě nějací lidé na cestě z Prasečí hlavy?"

Věděl, že se místnost nepřemění, dokud v ní budou lidé.

"Byla jsem poslední kdo procházel," řekla paní Longbottomová. "A zapečetila vchod , myslím že by nebylo chytré nechat ho otevřený, když Aberforth opustil svoji hospodu?"

"Bojuje," řekl Harry.

"Přirozeně," potvrdila stará dáma pyšně. "Omluvte mne, musím mu jít pomoc." S překvapující rychlostí vyklusala kamenné schody.

Harry se podíval na Tonksovou.
"Myslel jsem, že bude s Teddym, u svojí matky?"

"Nemohla jsem tam zůstat a nevědět -" vypadala úzkostlivě. "Máma se o něj postará
- viděli jste Remuse?"

"Plánoval, že povede jednu ze skupinu bránit školní pozemky -"

Bez dalších slov Tonksová zmizela.

"Ginny," řekl Harry, "Omlouvám se, ale potřebujeme, abys taky odešla. Jen na chvilku. Pak se sem vrat'."

Ginny vypadala šťastná, že může opustit svoje útočiště.

"Ale pak se hned vrat'!" zakřičel na ni, když vybíhala schody nahoru za Tonksovou. "Musíš se pak vrátit dovnitř!"

"Počkej chvilku!" řekl Ron ostře. "Na někoho jsme zapomněli!"

"Na koho?" zeptala se Hermiona.

"Domácí skřítkové, jsou dole v kuchyni, ne?"

"Myslíš že bychom je měli zapojit do bitvy?" zeptal se Harry.


""Ne," odpověděl Ron popravdě, "Myslím, že bychom jim měli říct, at' jdou pryč. Nechceme už žádné mrtvé skřitky, ne? Nemůžeme jim poručit, aby pro nás zemřeli -"

Harry uslyšel rachot, jak baziliščí tesáky vypadly Hermioně z rukou. Vyběhla k Ronovi, dala mu ruce kolem krku a políbila ho na rty. Ron odhodil tesáky i koště, které držel a odpověděl jí s takovým nadšením, že zvedl Hermionu ze země.

"Je tohle ta pravá chvíle?" zeptal se Harry slabě, ale když se nestalo nic jiného, než se k sobě Ron s Hermionou pevněji přitiskli a zakymáceli se na místě, zvedl hlas:

"Hej! Máme tu válku!"

Ron s Herminou se pustili, ale pořád se pevně drželi kolem pasu.
"Já vím, kámo," řekl Ron který vypadal jako by ho několikrát udeřili do zad kyjem, "takže, ted' nebo nikdy, ne?"

"Zapomeň na to, co s viteály?" zakřičel Harry. "Myslíš že - že ty tesáky neztratíte než najdeme tu čelenku!?"

"Jo - jasně - promiň -" řekl Ron a spolu s Hermionou začali tesáky znovu sbírat.

Jakmile vystoupili po schodech nahoru, bylo jim jasné, že za pár minut, které strávili v Komnatě nejvyšší potřeby, se situace v hradě zásadně změnila:
Stěny s strop se třásli hůř než kdy dříve; Prach zaplnil vzduch a skrz nejbližší okno Harry viděl výbuchy zeleného a červeného světla, tak blízko u stěn hradu, že si byl jist, že jsou Smrtijedi již velice blízko vchodu. Dívajíc se dolů, Harry uviděl Drápa ohánět se něčím co vypadalo jako kamenný chrlič a slyšel hlasitý řev, kterým dával obr najevo svou nespokojenost.

"Doufejme, že některé z nich zašlápne!" řekl Ron když zaslechli z blízka řev.

"Jen aby nezašlápl někoho z našich!" řekl nějaký hlas:

Harry se otočil a uviděl Ginny a
Tonksovou u vedlejšího okna, obě hůlky vytažené. Zatímco se na ně díval, Ginny poslala skvěle mířenou kletbu na houf útočníků pod nimi.

"Hodná holka!" zaburácela postava probíhající skrz prach přímo před nimi a Harry znovu uviděl Aberfortha, jehož šedé vlasy polétávaly, jak provázel skupinu studentů kolem nich.

"Vypadá to, že se dostali skrz severní bránu, přitáhli s sebou vlastní obry."

"Neviděl jste Remuse?" zavolala na něj Tonksová.

"Bojoval s Dolohovem," řekl Aberforth, "od té doby jsem ho neviděl!"

"Tonksová," řekla Ginny, "Tonksová, jsem si jistá že je v pořádku -"

Ale Tonksová odběhla za Aberforthem. Ginny se neštastná otočila na to Harryho, Rona a Hermionu.

"Budou v pořádku," řekl jí Harry, i když věděl, jak prázdná ta slova jsou. "Ginny, hned jsme zpět, zůstaň stranou, zůstaň v bezpečí - jdeme!" řekl Ronovi a Hermioně, a vrátili se zpět ke zdi, za kterou byla schována Komnata nejvyšší potřeby.

Potřebuji místo kde je vše schované. Harry prosil ve své hlavě a dveře se zhmotnili přímo před nimi.

Hluk bitvy utichl hned jak prošli skrz dveře a zavřeli za sebou: Vše bylo tiché. Byli v místě velikosti katedrály a vzhledem města, jehož stěny byli tvořeny předměty, schovanými tisíci dávno zemřelých studentů.

"A on si nikdy neuvědomil, že někdo už dovnitř dostal?" ozval se Ronův hlas skrz ticho.
"Myslel si, že je jediný," řekl Harry. "Jeho škoda, že jsem tu také něco kdysi potřeboval schovat . . . tudy," dodal. "Myslím že je to tady dole. . . ."

"Někde blízko," mumlal si Harry. "Někde . . . někde . . ."

Jak se hlouběji a hlouběji se potápěli do labyrintu, poznával předměty kterých si všiml při svém minulém výletu do této místnosti. Vlastní dech mu v uších zněl hlasitě najedou se zatřásl. Bylo to tady, přímo před ním, stará kredence a v ní skrytá jeho stará kniha lektvarů a nad ní, pod'obaný kamenný Kouzelník, nosící starou zaprášenou paruku na, které byla prastará čelenka.

Už natahoval ruku, avšak když už zbýval jen malý kousek, uslyšel hlas za ním, "Nehýbej se, Pottere."

Harry zaváhal a podíval se za sebe. Crabbe a Goyle stáli za ním, těsně u sebe, hůlky namířené přímo na Harryho. Skrz malý prostor mezi jejich těly viděl Draca Malfoye.

"To je moje hůlka, co držíš v ruce, Pottere," řekl Malfoy a namířil jinou hůlku skrz mezeru mezi Crabbem a Goylem.

"Už ne," zasupěl Harry a pevněji sevřel rukojeť své hůlky. "Kdo ji získá, ten ji má, Malfoyi. Kdo ti půjčil tu tvou?"

"Moje matka," odpověděl Draco.

Harry se zasmál, ačkoli na nastalé situaci nebylo směšného vůbec nic. Neslyšel už ani Rona a Hermionu. Zdálo se že při hledání diadému odběhli z doslechu.

"No, a jak to, že vy tři nejste s Voldemortem?" zeptal se Harry.

"Budeme odměněni," řekl Crabbe. Jeho hlas byl, vzhledem k postavě, překvapivě jemný - Harry ho nikdy dříve promluvit neslyšel. Mluvil jako malé dítě, kterému slíbili pytel dobrot. "Vrátili jsme se, Pottere. Rozhodli jsme se neodcházet. Rozhodli jsme se tě přivést k němu."

"Dobrý plán," odpověděl Harry ironicky. Nemohl uvěřit, že je tak blízko k cíli, a dostanou ho Malfoy, Crabbe a Goyle. Začal pozpátku pomalu lézt směrem k místu, kde stál viteál. Kdyby ho tak mohl chytit, než začne boj…

"A jak jste se sem vlastně dostali?" zeptal se, aby rozptýlil jejich pozornost.

V téhle místnosti jsem prakticky žil celý loňský rok," řekl Malfoy ostře. "Vím jak se dostat dovnitř."

"Skrývali jsme se na chodbě," zavrčel Goyle. "Umíme se teď zneviditelnit! A pak," na jeho tváři se objevil přechytralý výraz, "ses objevil přímo před námi a řekl si, že hledáš diadém! Co je to diadém?"

"Harry?" Ronův hlas zněl z druhé strany stěny po Harryho pravici. "Ty s někým mluvíš?"

Crabbe švihem namířil svou hůlku na padesát stop vysokou hromadu starého nábytku, rozbitých kufrů, starých knih, hábitů a dalších věcí, a zařval, "Descendo!"

Stěna se začala klepat a její horní třetina začala se začala sypat do uličky, kde stál Ron.

"Rone!" slyšel Harry Hermionin výkřik odněkud zdáli. Namířil svou hůlku, zakřičel, "Finite!" a hora věcí před ním se přestala pohybovat.

"Ne!" zařval Malfoy a chytil Crabbeho paži aby zastavil jeho kouzlo. "Jestli zničíš tuhle místnost, můžeš spálit i ten diadém!"

"No a co?" odpověděl Crabbe a setřásl ze sebe Malfoyovu ruku. "Temný pán chce Pottera, komu záleží na nějakém diadému?"

"Potter sem přišel ho získat," řekl Malfoy a snažil se skrýt znechucení nad nechápavostí svých kolegů. "Takže to musí znamenat, že…"

"Musí znamenat?" otočil se na něj Crabbe s neskrývanou zuřivostí. "Koho zajímá, co si myslíš? Už od tebe nepřijímám rozkazy, Draco. Ty i tvůj otec jste vyřízený."

"Harry?" slyšeli opět Rona na druhé straně harampádí. "Co se děje?"

"Harry?" napodobil Crabbe. "Co se děje… ne, Pottere! Crucio!"
Harry skočil po diadému. Crabbeho kletba ho minula, ale zasáhla kamennou bustu, která vyletěla do vzduchu. Diadém stoupal vzhůru a pak zmizel z dohledu v hromadě objektů, na kterých přistála busta.

"PŘESTAŇ!" zařval Malfoy a jeho hlas se nesl místností, zesílen ozvěnou. "Temný pan ho chce živého…"


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama